Pesticidy a další chemikálie

Pesticidy se staly během několika desetiletích součástí našeho každodenního života. Zvyšují naše pohodlí, ale přinášejí také mnoho rizik pro životní prostředí i naše zdraví.

Negativní účinky pesticidů na lidské zdraví jsou velice komplexní. V posledních letech přibývá vědeckých studií prokazují souvislost mezi vystavením určitým pesticidům a vznikem závažných civilizačních chorob jako jsou nemoci srdce a cév (např. mozková mrtvice, srdeční infarkt), narušení hormonálního systému (např. cukrovka, poruchy štítné žlázy) nebo nervového systému (např. Parkinsonova choroba).

V Evropské unii byly v roce 2007 nalezeny pesticidy skoro v polovině testovaných vzorků potravin. Tato zbytková množství chemických postřiků se označují jako rezidua pesticidů. Laboratorní analýzy prokázal se téměř 350 různých chemikálií, přičemž mezi 10 nejčastěji prokázanými pesticidy byly látky vyvolávající mutace a rakovinu, chemikálie narušující hormonální systém nebo ohrožující rozmnožování.

Přibližně 5% testovaných vzorků potravin obsahovalo pesticidy v množství překračujícím evropské limity. Zhruba čtvrtina testovaného ovoce, zeleniny a obilovin obsahovala dva nebo více pesticidů. Více než 5 % testovaných vzorků obsahovalo dokonce pět či více pesticidů. Ale v řadě potravin bylo nalezeno více než 10 pesticidů (!), nejčastěji v paprikách a hroznovém víně.

Vlivy dlouhodobého působení nízkých dávek reziduí pesticidů a jejich směsí zatím nejsou dostatečně prozkoumané. Odborníci za závažný problém považují zejména současný výskyt několika druhů pesticidů s podobným účinkem, např. organofosfáty a karbamáty působící na enzym cholinesterázu.

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z roku 2006 se 70 procent obyvatel EU docela nebo velmi obává obsahu pesticidů v potravinách.  

Abychom mohli mít z chemických látek kolem nás co největší přinos a co nejmenší škody, musíme co nejlépe znát jejich vlastnosti a měli bychom se snažit jejich využití regulovat nejen svým rozumem, ale i vhodnými zákony.

Jako spotřebitelé si můžeme vybrat mezi konvenční zeleninou pěstovanou ve sklenících pod umělým osvětlením v zahraničí. Nebo si máme možnost nakupovat zeleninu od místních farmářů, častěji pěstovanou téměř bez chemie. Další volbou může být zelenina z tzv. Integrované produkce (více informací najdete na www.zelinarska-unie.cz) či z ekologického zemědělství (bio).

Další informace najdete v sekci Odkazy.

 

 

---

ⁱ Monitoring of Pesticides Residues in Products of Plant Origin in the European Union, Norway, Iceland and Liechtenstein, European Commission (2007)
ⁱⁱ Special Eurobarometer 238 / Wave 64.1 – TNS Opinion & Social (2006)